Opouštějte dům, ale ne svá média
Sledování a poslech na cestě pomocí vzdáleného vysílání datových proudů médií
Autor: Drew Williams
Knihovna médií v mém domácím počítače je rostoucí monstrum, které se přesunuje z jednoho počítače do druhého už od doby, kdy jsem zkopíroval svůj první CD disk. Je plná televizních pořadů, o kterých jsem si myslel, že se k nim jednou vrátím, písní, které nedokážu nacpat do svého přenosného přehrávače, a pár tisícovek fotek a videí mé rodiny.
Jsou to krásné věci, které jsem se snažil uchovat, ale většina z nich se hromadila na pevném disku mého domácího počítače a povětšinou zůstávala bez povšimnutí. Neměl jsem čas na detailní správu videí a písní v jiných zařízeních a nechtělo si vláčet svá multimédia na externím pevném disku – můj batoh byl i tak dost těžký.
Vypadalo to, že lenost zvítězí nad zábavou, ale pak, jako už mnohokrát předtím, se Internet stal mojí záchranou. Po instalaci systému Windows 7 do svého domácího i přenosného počítače jsem si začal užívat všech svých multimédií i na cestách pomocí nové funkce s názvem Vzdálené vysílání multimediálních datových proudů.
Dva počítače, jeden zážitek z multimédií
Pravděpodobně znáte internetové vysílání datových proudů médií z webů, které publikují hudbu a videa. Vzdálené vysílání multimediálních datových proudů je jiné. Poskytuje soukromé, zabezpečené internetové připojení k domácímu počítači, takže můžete přistupovat ke svým videím, obrázkům, hudbě a nahraným televizním pořadům přímo prostřednictvím programu Windows Media Player.
Přenosný počítač přistupující k multimédiím v domácím počítači pomocí funkce Vzdálené vysílání multimediálních datových proudů
Funkci Vzdálené vysílání multimediálních datových proudů je nutné nastavit v domácím počítači i v počítači, který používáte k přehrávání vašich domácích multimédií – ale po tomto jednorázovém nastavení stačí připojit se k Internetu, spustit program Player a užívat si multimédia.
Já osobně jsem chtěl povolit vzdálené vysílání multimediálních datových proudů v počítači, který má vyhrazený kousek místa v suterénu, a v tříkilovém přenosném počítači, který nosím v batohu.
Začal jsem u monstra v suterénu – počítače s multimédii (a 500gigabajtovým pevným diskem), který se rozhodně nedá označit jako přenosný a který je připojený k televizi.
Nejprve vytvořte propojení počítačů
Spustil jsem program Windows Media Player a klikl na nabídku Datový proud v levém horním rohu programu. První položka nabídky Povolit internetový přístup k domácím médiím otevře dialogové okno s volbami, mezi které patří Propojit online ID a Povolit internetový přístup k domácím médiím. Já jsem žádné propojené online ID neměl (a vy ho zřejmě také nebudete mít), a proto jsem klikl na příslušný odkaz a vydal se malou odbočkou, abych jej získal.
Dialogové okno Internetový přístup k domácím médiím
Propojené online ID je tajný znak dekodéru, který spáruje online ID, jako je účet Windows Live , s uživatelským účtem systému Windows. Váš domácí počítač pak umožní přístup vzdálenému počítači, který má stejné online ID. Toto propojení jsem v mém domácím počítači umožnil tím, že jsem nainstaloval poskytovatele online ID kliknutím na odkaz Přidat poskytovatele online ID.
Tento odkaz mě nasměroval na webovou stránku se seznamem dostupných poskytovatelů online ID. Vybral jsem služby Windows Live, kliknutím na odkaz stáhl poskytovatele, proklikal se pomocníkem při instalaci a vrátil se do okna Uživatelské účty, kde jsem našel novou položku: Windows Live s odkazem Propojit online ID.
Protože jsem již měl ID služeb Windows Live v rámci svého účtu služby Hotmail, mohl jsem na odkaz kliknout a poté zadat svou e-mailovou adresu a heslo. Pokud nemáte ID služeb Windows Live nebo jiný typ podporovaného online ID, registrace pro nové ID trvá jen pár minut. Po zadání informací o svém online ID se toto ID zobrazilo v okně Uživatelské účty vedle poskytovatele ID. Po kliknutí na tlačítko OK na mě čekalo dialogové okno Internetový přístup k domácím médiím.
Další krok: ověření vysílání multimédií v terénu
Po propojení na online ID bylo zapnutí vzdálené vysílání datových proudů médií hračkou: Klikl jsem na možnost Povolit internetový přístup k domácím médiím, a měl jsem hotovo (i když jen v jednom počítači). Proces nastavení jsem zopakoval v přenosném počítači, samozřejmě s použitím stejného online ID, a mohl jsem začít vysílat multimédia ze své soukromé knihovny médií.
Vzal jsem přenosný počítač a vydal se do kavárny, která nabízí bezplatný bezdrátový přístup k Internetu. Protože jsem byl ve veřejné, nezabezpečené síti (a jako takovou jsem ji také identifikoval, když jsem se k ní připojil), nemohl jsem multimediální datové proudy vysílat, pouze přijímat. To mi nevadilo – chtěl jsem se jen napojit na svá domácí multimédia.
Už dříve jsem odstranil soubory multimédií z přenosného počítače, abych na pevném disku měl dostatek místa pro pracovní dokumenty. Program Windows Media Player vypadal při prvním spuštění jako vyprahlá digitální poušť s výjimkou jedné položky v okně Ostatní knihovny: mé domácí knihovny médií. Kliknutím na šipku vedle ní jsem zobrazil kategorie médií a pak jsem klikl na položku Hudba.
Podokno s podrobnostmi uprostřed programu Player se ihned začalo plnit tisíci skladeb. Byly zde všechny skladby, které jsem zkopíroval nebo stáhnul od roku 1999. Po kliknutí na položku Nahrané pořady se zobrazily všechny pořady nahrané pomocí aplikace Windows Media Center. Bylo to, jako bych seděl doma v suterénu vedle svého počítače o velikosti radiátoru, jen tam bylo víc světla a lepší káva.
Po dvojím kliknutí na některý z televizních pořadů někdy nastalo několikasekundové zpoždění, ale to je jen malá cena za to, že rodina Simpsonových musí cestovat mezi servery, modemy a směrovači, aby se dostala do mého přenosného počítače. Kvalita obrazu je na 14palcové obrazovce vynikající a během přehrávání půlhodinového záznamu došlo jen k několika pauzám v datovém proudu. Hudba se přehrávala bez přerušení.
Od této první relace vzdáleného vysílání multimediálních datových proudů jsem svou domácí knihovnu médií nesčetněkrát otevřel na letištích, v knihovnách a dokonce i na ulici v bezplatných přístupových bodech v Seattlu. Přesto je to pořád vzrušující pocit, moci si vybrat z více než 300 GB hudby, videí a obrázků v přenosném počítači s pevným diskem o velikosti 80 GB. Moje knihovna médií se probourala stěnami mého domova a vydala se se mnou na cesty.
O autorovi
Drew Williams je redaktor píšící o týmu Windows ve společnosti Microsoft. Před příchodem do společnosti Microsoft psal o videohrách, letadlech, kriminalitě a rizikovém odpadu (i když ne vždy najednou). Mezi jeho koníčky patří výchova malých dětí, přehazování kompostu a spánek.
Máte k tomuto autorovi komentář? Zadejte svou reakci pomocí nástroje, který je k dispozici níže. (Okno pro komentář se zobrazí po kliknutí na jedno z tlačítek.) Přestože si autor vaši reakci přečte, z důvodu velkého počtu reakcí nemůže osobně odpovídat na jednotlivé reakce.
